Doporučené trasy ke stáhnutí
Pěšky
Běžky
Skialpy
Na skitouringové trasy lze vyrazit přímo z apartmánu (klikni na obrázek):
Aquapark, wellness, bazén
Černé jezero
Černé jezero (německy Schwarzer See) je největší ledovcové jezero na Šumavě a zároveň i největší jezero v České republice.
Pokud nepočítáme vodní plochy vzniklé s přispěním člověka. Má rozlohu 18,47 hektaru. Leží v nadmořské výšce 1008 metrů a jeho maximální hloubka dosahuje 39,8 metru. Vzniklo v poslední době ledové. Nachází se šest kilometrů severozápadně od Železné Rudy, méně než jeden kilometr od česko-německé státní hranice. Jezero leží pod severním svahem Jezerní hory, která se nad ním zvedá 320 metrů vysokou Jezerní stěnou. Patří mezi karová jezera vyhloubená ledovcem v období würmského zalednění. Černá barva jezera je způsobena odrazem tmavých lesů, které ho obklopují. Dno jezera tvoří skála, na níž je v současné době asi devět metrů tlustá vrstva kalu, který tvoří pyl z okolních stromů, ukládající se zde po tisíce let.
Z jihu se do jezera vlévají dva přítoky. Voda z jezera odtéká Černým potokem do řeky Úhlavy. Průhlednost vody dosahuje hloubky 4-5 metrů. Hladina obvykle zamrzá v období od prosince do dubna až května a síla ledu bývá až 75 centimetrů.
V současné době kolem jezera vede pěší červeně značená hřebenová trasa Klubu českých turistů od Malého Špičáku a dále na severozápad, a také žlutě značená pěší trasa a cyklistická hřebenová trasa 2055 ze Špičáckého sedla.
Čertovo jezero
Čertovu jezeru, které leží v šumavských lesích nedaleko Železné Rudy, dal podle dávné legendy jméno čert, který se tu utopil s kamenem na ocase. Přemohla ho tak prý statečná dívka, kterou chtěl stáhnout do pekla. Při zápase vyryl pekelník jámu, ze které vytryskly prameny a vytvořily jezero.
Čertovo jezero na Klatovsku je ve skutečnosti takzvané karové jezero ledovcového původu. To však nic neubírá na jeho tajuplnosti a romantice místa. Jezero sice patří mezi hůře přístupná, ale námahy rozhodně nebudete litovat. Nachází se v Královském hvozdu na jihovýchodním svahu Jezerní hory asi čtyři kilometry od Železné Rudy. Hladina je ve výšce 1 030 metrů nad mořem a hloubka jezera dosahuje místy téměř 37 metrů.
Čertovo jezero je součástí Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero, která byla na rozloze 175 hektarů vyhlášena již v roce 1911. Neleží sice na území národního parku, ale je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. K Čertovu jezeru je nejlepší se vydat ze Špičáckého sedla pod Pancířem nebo z druhé strany při silnici z Železné Rudy.
Podle doporučení průvodců je osvědčenou a tradiční volbou okruh přes obě jezera, tedy Černé i Čertovo. Které jezero navštívíte jako první, je přitom jen na vás. Zatímco k Černému jezeru se dostanete velice pohodlně i s kočárkem nebo na vozíčku, cesta na Čertovo jezero pro vozíčkáře rozhodně není a pro kočárky jen ty hodně terénní.
Ostrý
Ostrý (německy Osser) je šumavská hora v oblasti Královského hvozdu, jejíž vrcholové partie leží v Bavorsku v blízkosti česko-německé hranice.
Ostrý (německy Osser) je šumavská hora v oblasti Královského hvozdu, jejíž vrcholové partie leží v Bavorsku v blízkosti česko-německé hranice. Jedná se o výrazný dvojvrcholový suk, který se skládá z hraničního Velkého Ostrého (1293 m, německy Großer Osser) a západněji ležícího Malého Ostrého (1266 m, německy Kleiner Osser). Vrcholová skála je na německé straně, asi 10-15 metrů za hranicí. Nejvyšší bod na českém území leží na sousední skále, nad hraničním kamenem č. 23C, a je jen o 134 centimetrů nižší než vrchol.
Svou siluetou při pohledu z českých svahů Šumavy a z Chodska si Velký a Malý Ostrý vysloužily přezdívku "Prsa Matky boží". Tuto přezdívku zmiňoval v roce 1872 domažlický děkan Karel Hájek, často ji ve svém díle používal také Jindřich Šimon Baar. Ostrý tvoří rovněž kulisu bavorské oblasti Lamer Winkel, do které náleží obce Arrach, Lam a Lohberg. V Lamu, pro který je domovskou horou, ho rádi nazývají "Matterhorn des Bayerwaldes".
Na vrcholu Velkého Ostrého se nachází turistická chata Osserschutzhütte Haus Willmann. Postavena byla v roce 1885. Prošla mnoha přestavbami a úpravami, v současnosti je ve vlastnictví Bavorského lesnického spolku z Lamu. Česko - bavorská hranice probíhá přes její terasu.
Naučná stezka Brčálník
Stezka je značená bílými čtverci se zeleným pruhem a je nenáročná, vhodná pro celou rodinu.
V blízkosti zastávky vlaku Hojsova Stráž - Brčálník začíná 4,5 kilometru dlouhá okružní naučná stezka. Vede obcí Brčálník u Železné Rudy na území Chráněné krajinné oblasti Šumava, k hezké vyhlídce, kde návštěvníci najdou tabuli s popisem toho, co se odkrývá před jejich očima. Pokračuje k železničnímu viaduktu, k řece Úhlavě a k hranici Přírodní rezervace Brčálnické mokřady, po poválkových chodnících přes pastviny a zpět k výchozímu bodu.
Včetně úvodního panelu má stezka celkem 6 informačních cedulí, díky nimž se návštěvníci dozví zajímavé informace o přírodě oblasti, Úhlavě i samotné přírodní rezervaci.
Špičák
Zalesněná hora Špičák (1202 m) a níže položené rekreační středisko se nacházejí nad Železnou Rudou.
Pancíř
Pancíř je šumavská hora v Pancířském hřbetu, který podle ní dostal název, ač jeho nejvyšší horou je Můstek s 1234 m. Pancíř se nachází 5 km severovýchodně od Železné Rudy. Na vrcholu je Horská chata Pancíř z roku 1923 s rozhlednou.
Pancíř je přístupný z několika směrů. Přechází přes něj červeně značená hřebenová stezka z Děpoltic do Špičáku, která přechází prakticky celý Pancířský hřbet. Dalšími možnostmi jsou výstup z Železné Rudy po modré značce přes Hofmanky a nebo z Javorné po zelené a žluté značce. Vzhledem k tomu, že k horské chatě vede ze Špičáckého sedla (974 m) silnice, je Pancíř hojně navštěvovaný cyklisty a představuje pro ně třetí nejvyšší vrchol na české straně Šumavy, kam se lze dostat po silnici.
Nejméně namáhavou možnost dosažení Pancíře nabízí sedačková lanovka Špičák - Hofmanova Bouda - Pancíř, která má délku 2740 m a překonává převýšení 348 m, u dolní stanice se nachází parkoviště Kaskády.
Hojsova Stráž
Hojsova Stráž (německy Eisenstrass) je vesnice v jižní části Plzeňského kraje jedna ze šesti částí města Železná Ruda.
Hojsova Stráž leží v nadmořské výšce 890 metrů na západním svahu hory Můstek nad údolím horního toku Úhlavy a od Železné Rudy je vzdálena asi 9 km severním směrem. Součástí Hojsovy Stráže je i horská osada Prenet s kaplí sv. Kunhuty, která leží na trase historické stezky zvané Světelská. V roce 2011 zde trvale žilo 131 obyvatel.
První písemná zmínka o Hojsově Stráži pochází z roku 1614. Původní osada byla založena při dolech na železnou rudu. Sídlo zde měla také královácká rychta. V roce 1850 zde byl založen pivovar, který byl ale roku 1946 zrušen. Známější se vesnice stala až ve 20. století díky rozvoji turistického ruchu na Šumavě.
Dnes je Hojsova Stráž významným střediskem zimní i letní rekreace, nacházejí se zde i lyžařské vleky.
Železná Ruda
Železná Ruda (německy Markt Eisenstein) je město v Plzeňském kraji na česko-německé hranici. Žije zde přibližně 1 600 obyvatel. Město se nachází na hranici Národního parku Šumava a je to jedno z šumavských sportovních a turistických středisek cestovního ruchu.
Nachází se v těsném sousedství (přibližně 2,5 km) Bavorské Železné Rudy (německy Bayerisch Eisenstein). Svoje jméno Železná Ruda získala díky těžbě stejnojmenné suroviny v první polovině 16. století, díky které také byla založena na mnohem starší cestě přes Šumavu z Čech do Bavorska. V 17. století se ovšem průmysl města přeorientoval na sklářství. Německý název města pochází ze středověkého statutu obce, která byla městysem a měla tzv. právo trhu, proto tedy Markt v názvu. V okolí se nachází např. Černé jezero a Čertovo jezero a hora Špičák. U hřbitova na jižním okraji města je chráněné stromořadí Alej u hřbitova.
Barokní kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy (s dvojitou kopulí), kaplička sv. Barbory, Křížová cesta s kaplí Svaté Anny atd. Místní muzeum sídlí v bývalém rodinném domě významné rodiny sklářů Abelů a disponuje celoroční výstavou vztahující se k historii města, která byla úzce spjata se sklářstvím.
Špičácký tunel byl do roku 2007 nejdelším železničním tunelem (1747 m) v Česku. Skrze vlakové nádraží v Alžbětíně prochází státní hranice.Přímo v centru města se nachází bývalý lovecký zámeček postavený v roce 1690, původně jako letní sídlo hrabat Nothaftů. V této budově s číslem popisným 1 se v roce 1892 narodil významný český vědec, pedagog a spisovatel prof. dr. Julius Miloš Komárek. V současné době se jedná o nejstarší zachovalou budovu v Železné Rudě a nachází se zde muzeum historických motocyklů s celou řadou unikátních motocyklů a expozice loutek.
Jezero Laka
Nejmenší a nejmělčí z osmi šumavských jezer ledovcového původu, má plochu 2,78 hektaru a obvod jezera je 870 m, max. hloubka 3,9 m, průměrná 1,43 m..
Jezero Laka zvolna zarůstá, uprostřed má plovoucí ostrůvky. U jezera byla uměle zvýšena hráz. V okolí výskyt žebrovice různolisté, vrby ušaté, rosnatky okrouhlolisté, kokoříku přeslenatého, dřípatky horské či vachty trojlisté. Na plovoucích ostrůvcích roste zábělník bahenní, sítina cibulkatá, tuřice šedavá. Jezero má pozvolnou jezerní stěnu.
Šumavská ledovcová jezera mají kamenitá dna, která jsou zanesena kalem z okolních lesů. Ale na dno jezera Laka není kamenné, místo toho je zde vrstva rašeliny.
Vody jezera se využívalo k pohonu strojů (brusů) ve sklárnách v Hůrce a Staré Hůrce.
Poledník
Poledník (německy Mittagsberg) je hora ležící na Kvildských pláních v pohoří Šumava.
Rozhledna na Poledníku vznikla z někdejší věže vojenského zařízení elektronické ostrahy hranice, která umožňovala sledovat rádiový provoz hluboko dovnitř území Spolkové republiky Německo. V 60. a 70. letech 20. století byl v přísně střeženém pohraničním pásmu postaven tajný vojenský objekt s krycím označením TOPAS. V té době nebylo přístupné ani Prášilské jezero, které je v blízkosti. Často se dokonce toto místo nenacházelo na mapách. V roce 1989 objekt přestává sloužit pro vojenské účely a začíná chátrat. V roce 1997, po sporu mezi Správou Národního parku Šumava a Klubem českých turistů bylo rozhodnuto o rekonstrukci věže a omezeném zpřístupnění vrcholu. Budovy komplexu byly sneseny a zachována zůstala pouze věž. Od roku 1998 se tak mohou turisté těšit z jedinečného výhledu na celou centrální Šumavu a Bavorský les a za dobré viditelnosti zahlédnout i Alpy. Věž měří 37 metrů, vede na ní 227 schodů a zůstala jí typická podoba se třemi půlkruhovými patry v horní polovině. Rozhledna na Poledníku se hned v roce svého otevření zařadila mezi nejnavštěvovanější místa Národního parku Šumava - vystoupalo na ni 30000 lidí, v roce 1999 dokonce 35000.